Slepice a nemoci: jak hygienou předejít zbytečným ztrátám

Když máte slepice, které hřadovaly na hřadě, ale najednou přestaly, může to být známkou parazitů nebo nemoci. Zkontrolujte jim nohy a kloaku. V takovém případě hřadování vyřešíte až odstraněním příčiny. Nezapomínejte, že každá slepice je jiná a někdy to trvá i déle. Pokud po měsíci stále spí na zemi, možná jim nevyhovuje typ hřadu – zkuste změnit průměr nebo výšku. Trpělivost se vyplácí, protože kvalitní odpočinek na hřadě snižuje riziko zranění a znečištění peří.

Snášková hnízda jsou druhým kritickým prvkem. Jedno hnízdo postačí pro pět slepic, a pokud je umístíte na tmavé místo, zabráníte pojídání vajec. Hnízdo by mělo být mírně vysoko a mělo by mít zábranu proti vniknutí slepic, které by chtěly na vejcích sedět. Klasická chyba, když hnízda necháte přístupná příliš dlouho, je, že se slepice naučí hnízdit v křoví nebo pod kurníkem. Proto hnízda vybavte klapkou, kterou na noc zavřete.

Než si pořídíte první hejno, zaměřte se na plemena, která snášejí i méně slunečných dní a nejsou přehnaně citlivá na průvan. Začátečníkům se osvědčily hlavně středně těžké nosnice s klidnou povahou, které nevyžadují speciální krmení ani vytápěný kurník. Naopak se vyhněte exotickým hybridům s extrémní užitkovostí, pokud nemáte zkušenosti s veterinární péčí – jejich doba snášky bývá kratší a častěji trpí na poruchy metabolismu.

Typickou chybou je zavírání kurníku hned po setmění. Slepice potřebují čas, aby se usadily, a pokud je zavřete dřív, než si najdou místo, zůstanou na zemi. Půl hodiny až hodinu po setmění nechte dvířka otevřená, a teprve když jsou všechny na hřadu, zavřete. Nikdy je neházejte na hřad silou – to je jen vystraší a budou se mu vyhýbat. Také nekombinujte hřad s hnízdy – hnízda by měla být níž a tmavší.

Při výběru směsi sledujte také obsah fosforu, který je důležitý pro metabolismus vápníku. Poměr vápníku a fosforu by měl být zhruba 4:1. Pokud je fosforu moc, vápník se nevstřebá, i když ho je dostatek. Dále se zaměřte na přítomnost vitamínů, zejména D3, který ovlivňuje vstřebávání vápníku ze střeva. Bez něj bude skořápka nekvalitní, i když krmivo obsahuje vápník. Kvalitní směs obvykle obsahuje i methionin a lysin, aminokyseliny, které podporují tvorbu vaječné hmoty.

Zdraví hejna nezávisí na drahých vitamínech ani na zázračných doplňcích, ale na každodenní hygieně. Nejčastější příčinou úhynu či poklesu snášky bývají zanedbané podmínky chovu. Prach, vlhká podestýlka a trus, který se roznáší po krmivu, vytvářejí ideální prostředí pro kokcidie, parazity i bakterie. Pokud chcete riziko nemocí minimalizovat, zaměřte se na tři základní oblasti: sucho, čistotu a prevenci šíření patogenů mezi generacemi slepic.

Jak poznáte správné složení podle skořápky Vápník tvoří hlavní podíl skořápky. Kvalitní krmná směs pro nosnice by měla obsahovat kolem 3,5 až 4 procenta vápníku. Pokud slepice dostávají málo vápníku, skořápka je měkká, křehká nebo má drsný povrch. Někteří chovatelé přidávají do směsi drcené mušle nebo vápenec, ale pozor – pokud je vápníku moc, slepice ho nedokážou vstřebat a může dojít k poškození ledvin. Ideální je podávat směs jako kompletní krmivo, tedy bez dalšího přidávání zrnin, a vápník doplňovat jen ve formě doplňkového krmiva, a to spíše mimo krmnou směs.

Z českých chovů se pro první rok doporučuje česká slepice, která je otužilá, nenáročná a dobře hledá potravu i na menším výběhu. Snáší kolem 180 vajec ročně, ale hlavní výhodou je její odolnost vůči běžným nemocem a schopnost přežít i ne úplně ideální zimní podmínky. Podobně spolehlivá je sussexka, která je sice o něco těžší, ale zato velmi přátelská a snáší i v chladnějších měsících, pokud má suchou podestýlku a bezprůvanový kurník.

Další pomocí je podestýlka z měkkého materiálu pod hřadem, kdyby náhodou spadly. Pokud mají slepice možnost hřadovat na více místech, umístěte jeden hřad blízko krmítka nebo napáječky. Slepice se tak učí, že hřad je přirozenou součástí jejich teritoria. Můžete také použít atrapu slepice nebo plastové vejce – ale to je spíše pro hnízda. U hřadování more funguje pozitivní posilování: když je večer uvidíte na hřadě, ráno jim dejte nějaký pamlsek, třeba zrnka.

Na závěr si ověřte funkčnost celého systému. Zapalte v kurníku kousek suché trávy a sledujte, kudy se kouř ubírá. Pokud se rychle táhne od spodní štěrbiny k hornímu otvoru a ven, máte to správně. Když se drží u stropu nebo se vrací dovnitř, upravte velikost otvorů. Tento test vám zabere pět minut a ušetří vám týdny pokusů s nefunkčním větráním.