Když vyhodíte papírové utěrky, co získá vaše kuchyně

Jak na to a čemu se vyhnout Postup je jednoduchý. Smíchejte dva díly cukru nebo soli s jedním dílem oleje. Pokud chcete tekutější konzistenci, přidejte ještě trochu oleje, pokud hustší, přisypte zrníček. Hotovou směs naneste na vlhkou pokožku a krouživými pohyby masírujte asi dvě minuty. U obličeje buďte šetrnější, u těla můžete přitlačit. Poté vše opláchněte vlažnou vodou a pokožku jemně osušte ručníkem, netřete. Následně se hodí lehký krém nebo tělové mléko.

Před prvním použitím vyzkoušejte směs na malém kousku kůže, třeba na vnitřní straně předloktí. Pokud se objeví zarudnutí nebo svědění, zvolte jinou kombinaci surovin. Stejně tak se vyhněte peelingu na popraskané nebo zanícené pokožce. Domácí peeling je skvělý způsob, jak využít zbytky kávy nebo cukru, a když si dáte pozor na pár zásad, odmění vás hebkou a rozjasněnou pokožkou bez zbytečné chemie.

Papírové utěrky jsou v mnoha domácnostech nenápadným, ale stálým zdrojem odpadu. Přitom je lze nahradit bez toho, abyste museli slevit z hygieny nebo pohodlí. Stačí změnit pár zvyků a sáhnout po materiálech, které už možná doma máte. Začněte tím, že si určíte, na co utěrky skutečně potřebujete – nejčastěji na utírání rukou, čištění linky, savání mastnoty a filtrování tekutin. Pro každou z těchto činností existuje jednoduchá alternativa, která vydrží roky.

Nejdůležitější je vybrat správnou zrnitou složku. Nejjemnější je cukr, který se rychle rozpouští, a proto je vhodný pro citlivou pokožku. O něco hrubší je sůl, ideální na chodidla nebo lokty, ale na obličej ji raději nepoužívejte. Skvěle funguje také mletá káva, která má navíc povzbuzující účinek, ale její částice jsou nepravidelné, takže při masáži tlačte jen lehce. Pozor na příliš hrubé přísady, jako jsou drcené pecky – ty do domácího peelingu nepatří.

U pratelných utěrek platí jednoduché pravidlo: čím dříve je vyperete, tím méně práce s nimi máte. Použité utěrky neukládejte do uzavřeného koše, ale do otevřeného košíku s větráním, ideálně v koupelně. Pokud je necháte ležet dva dny v igelitovém sáčku, vznikne nepříjemný zápach, který se pak musí pracně vyprat. Můžete je před praním namočit do studené vody s kapkou saponátu, ale není to nutné.

Jak se vyhnout nejčastějším chybám při praní a sušení Největší chybou je používat aviváž. Ta zanechává na vláknech mastný film, který snižuje savost a zápach se pak z plen nevypere. Stejně tak sušička může být užitečná, ale při vysoké teplotě ničí elastan. Nastavte ji na nízký program nebo pleny sušte na vzduchu. Bavlněné utěrky zase rychleji změknou, když je po vyprání krátce protřepete a pověsíte tak, aby k sobě nepřilnuly.

Pleny naopak vyžadují důkladnější předmáchání. Než je dáte do pračky, propláchněte je ve studené vodě, abyste odstranili hrubé nečistoty. Tím zabráníte tomu, aby se usazeniny dostaly do bubnu a do dalších částí pračky. Pokud máte pračku s předpírkou, použijte ji. Program bez předpírky je pro pratelné pleny nevhodný, protože nečistoty se jen rozprostřou po tkanině.

Při sušení se vyhněte přímému slunci, které může způsobit vyblednutí barev, ale neškodí to funkčnosti. Naopak UV záření pomáhá odstranit skvrny. Ideální je sušit v polostínu nebo v sušičce na nízkou teplotu. Co se týče skladování, vždy mějte připravenou zásobu čistých plen a utěrek na dosah ruky. To snižuje pokušení sáhnout po jednorázovém řešení, když jste ve spěchu.

Pozor na to, co nikdy nedávat dohromady. Ocet nesmí přijít do kontaktu s chlórovým bělidlem, protože vzniká toxický chlór. Rovněž se vyhněte použití octa na přírodní kámen, mramor nebo hliníkové povrchy – kyselina je naleptá. Sodu zase nepoužívejte na lakované dřevo, kde by mohla narušit povrchovou úpravu. Vždy nejprve vyzkoušejte přípravek na malé, nenápadné ploše.

Pokud luštěniny vaříte bez předmáčení, počítejte s tím, že některé druhy (například fazole) můžou být méně stravitelné. Řešením je delší var a případně přidání kousku mořské řasy kombu, která podporuje změknutí, nebo špetky jedlé sody. Soda ale ovlivňuje chuť a ničí vitamíny, takže ji používejte opravdu výjimečně. Nechte si poradit od vlastních chuťových pohárků a sledujte, co vám vyhovuje.

Vyvarujte se také častému používání pracích prostředků s enzymy na každé praní. Enzymy jsou sice účinné proti skvrnám, ale při každodenním použití mohou narušovat strukturu přírodních vláken, jako je konopí nebo bambus. Střídejte běžný prací prostředek s těmi šetrnějšími a jednou za měsíc proveďte takzvané hloubkové praní – přidejte do bubnu půl šálku jedlé sody, která neutralizuje usazené zbytky a odstraní případný zápach. Tento jednoduchý krok udělá víc než drahé speciální přípravky.