5 praktických kroků, jak zvládnout první ferratu bezpečně

Jakmile zvládneš základní kotoul vpřed, přidej dynamiku. Zkus skok z malé vyvýšeniny – třeba šedesát centimetrů – a po dopadu na předloktí se přetoč do strany. Při bočním pádu je důležité, aby se tělo nepropadalo do osy páteře, ale aby se odvalovalo přes lopatku a rameno. Ruka na straně pádu zůstává pokrčená, ale nedáváš ji pod tělo – to je častá chyba, která vede k vykloubení ramene. Místo toho se opři o předloktí a nech bok a stehno dokončit rotaci.

Začněte tím, že si osvojíte správné postavení těla. Na suché stěně jsou chyty často malé a daleko od sebe, proto je klíčová práce nohou. Snažte se stát na špičkách, ne na vnitřní straně chodidla, a udržujte boky co nejblíže stěně. Pokud se budete od stěny odklánět, rychle ztratíte sílu v rukou. Zaměřte se také na plynulé přenášení váhy – každý pohyb by měl být kontrolovaný a cílený.

Když narazíte na exponovaný úsek, kde je mašle a lano daleko od sebe, postupujte po malých krocích. Vždy mějte tři body opory – dvě nohy a jednu ruku nebo obě ruce a jednu nohu. Nikdy se nesnažte přeskočit delší úsek, i když se zdá snadný. Pokud vás chytne strach, zastavte se a párkrát se zhluboka nadechněte. Panika způsobuje zbytečné chyby, jako je zapomínání cvakat karabiny nebo špatné šlápnutí.

Suché lezení se na první pohled může zdát jako jednodušší varianta lezení na skalách. Opak je ale pravdou – vyžaduje specifickou techniku, cit pro práci nohou a jiný přístup k tréninku. Než si poprvé stoupnete na umělou stěnu, osvojte si základní principy, které vám ušetří zklamání i zbytečná zranění.

Nejčastější chyby: padá hlavou dopředu bez podřepu, ruce natažené, brada zvednutá, nebo se člověk snaží pád zastavit a ne přetočit. Dále si dej pozor na to, aby ti při pádu neujely nohy do stran – to způsobuje rotaci kolem osy, kterou neovládáš. Vždy měj nohy mírně od sebe, chodidla na šířku boků. A pokud padáš ze skály ven, neotáčej se zády k dopadu, ale vždy čelem k terénu, abys viděl, kam jdeš.

Nezapomínejte ani na pravidelnost a postupnost. Pokud začínáte, lezte maximálně dvakrát týdně a mezi tréninky nechte den volna na regeneraci. Svaly i šlachy si na novou zátěž musí zvyknout – přetížení na začátku vede často k zánětům a dlouhé pauze. Sledujte signály těla: pokud cítíte ostrou bolest v lokti nebo zápěstí, okamžitě přestaňte a dopřejte si odpočinek.

Začněte ferratou kategorie A nebo B. Tyto trasy mají jistící ocelové lano, které je téměř souvislé, a nošení úchytů je minimální. Ideální je první výstup s někým zkušeným, kdo vám poradí s cvakáním karabin do lana. Typická chyba začátečníků je snaha cvakat obě karabiny najednou. Místo toho cvakejte vždy jednu karabinu, druhou nechte zapnutou, abyste nikdy nezůstali úplně odjištěni. Při přepínání na další úsek lana se vždy nejprve cvakněte na novém místě a teprve potom odepněte starou karabinu.

Při balení lekárničky do batohu dbejte na to, aby byla snadno dostupná. Nejlepší je umístit ji do horní kapsy nebo na boční přihrádku, ne na dno. V krizové situaci nemáte čas lovit ji zpod spacáku a vařícího ešusu. Také ji mějte oddělenou od jídla a vařiče, abyste zabránili kontaminaci. Další typickou chybou je spoléhat na to, že někdo jiný ponese lekárničku. Vždy noste svoji, i když jdete s parťákem. Nikdy nevíte, kdo se zraní a kdo zůstane v bezvědomí.

Začni na rovném, měkkém povrchu, ideálně na trávě nebo písku. Postav se čelem ke směru pohybu, mírně podřepni a zkus se vyhodit do vzduchu tak, aby ses dotkl země nejdříve dlaněmi a předloktím. Ruce by měly být pokrčené, palce směřují k sobě, lokty drž u těla. Jakmile se dotkneš, nech tělo přetočit přes rameno do kotoulu. Důležité je, aby hlava nebyla v přímé linii s páteří – brada se přitahuje k hrudníku, pohled směřuje na stehna.

Posledním častým problémem je špatné dýchání. Lidé při soustředění zadržují dech, což vede k rychlejší únavě a třesu. Dýchejte pravidelně a zhluboka, výdech načasujte na okamžik, kdy přenášíte váhu na ruce nebo nohy. To vám dodá stabilitu a klid. Pokud cítíte, že ztrácíte rovnováhu, nepanikařte – pokrčte kolena a snižte těžiště. Tím získáte vteřinu navíc na korekci pohybu. Trénujte na kratších a níže položených překážkách, kde chyby nemají tak tvrdé následky, a postupně přidávejte náročnost.

Déšť ovlivňuje i viditelnost a úchop. Kapky na brýlích zhoršují výhled na chyty, proto si brýle otírejte hadříkem, který máte po ruce, a ne až když je to kritické. Mezi typické chyby patří příliš pevné svírání madel – prsty se rychle unaví a při křeči ztratíte sílu. Uvolněte stisk a nechte pracovat nohy, které jsou při ferratách vždy hlavním zdrojem opory. Při silném větru se vyhněte přílišnému kývání těla do stran, protože vítr vás může vychýlit a vy pak hledáte oporu tam, kde není.